MILAN SODOMA
Milan Sodoma je svobodomyslný pohodář žijící v souladu s komerční i volnou tvorbou. Poctivý rozhovor byl zahájen vydatnou snídaní. Tenhle chlapec je požitkář!
Jak vypadá tvůj pracovní den?
Vstanu, jdu si vyčistit zuby, pak si dám sklenici vody… Pak… Ne, vážně. Mám ranní rituál, který se snažím dodržovat. Ráno mám prostě pro sebe. Pak do oběda pracuji. Obědvám většinou s někým, abych se potkával s lidmi. A do šesti pokračuji v práci. Teď večer chodím běhat. Vstávám ve tři čtvrtě na sedm a spát chodím mezi desátou a jedenáctou. Snažím se mít režim. Pro mě je lepší vstávat dřív.
Kdo je Emil Norm?
Emil byl moje alter ego, které jsem si vymyslel před pěti lety. Bylo to z toho důvodu, že jsem si nevěřil, nevěděl jsem, čemu se konkrétně chci věnovat. Tak jsem potřeboval zástupce, schovat se za masku. Začal jsem s Emilem poprvé na Secret Walls. Pak jsem se rozkreslil a Emila už nepotřebuji.
Takže s kreslením jsi začal jak?
Studoval jsem grafický a průmyslový design. Výtvarný svět pro mě dřív byl mimo dosah. Ale vždy jsem měl rád komiks. Proto mě bavilo Secret Walls, v základu je to černá komiksová linka. Tam to asi všechno začalo, potkal jsem se tam s ostatními kreslíři a víc jsem začal kreslit. A už to jelo.
Na čem teď pracuješ?
Teď jsem po půl roce dokončil sérii grafik na téma sedm hlavních hříchů. To téma jsem si vybral sám. Vždycky mě zajímalo lidské chování a proč se někdy chováme v rozporu s určitými pravidly. Proč máme výčitky a tak. Ponořil jsem se do tématu a výsledkem jsou digitální grafické tisky, na které ručně domalovávám zlatou vrstvu.
Co tě živí? Co je tvůj denní chléb?
Můj cíl je dělat volnou tvorbu, v tom mám jasno. Do budoucna nechci, aby mi někdo dával zadání, co přesně mám vytvářet. Ale pořád ještě nejsem ve fázi, kdy bych si to mohl dovolit. To bude ještě nějakou chvíli trvat. Momentálně se živím tím, že kreslím storyboardy. Pár dní pracuji na zakázce a pár dní na svých projektech. Ten režim mi takhle vyhovuje. Storyboardy umím dobře, nedělá mi problém je splnit včas a kvalitně, není to pro mě námaha.
A jak dlouho trvala cesta k tomu, abys o sobě mohl říct „jsem storyboardista“?
První věc je, že k tomu musíš mít vztah. Už od začátku mě bavilo kreslit lidské pózy a emoce. Bavil mě komiks, vždy spíš kresba linkou než malba. A to je asi základ pro storyboard. Když se někdo chce věnovat dětské ilustraci, tak tohle pro něj nebude cesta. A pak se samozřejmě musíš spoustu měsíců vykreslovat, naučit se, jak fungují záběry. Jak popsat vizuální zkratkou jednotlivé děje tak, aby to bylo pochopitelné pro diváky. Ale to je hlavně otázka času. Já se tomu věnuji tři roky.
Co tě bavilo nejvíc? Skrz volnou tvorbu přes komiksy po storyboardy?
Prošel jsem si od grafického designu přes komiks po koncepty třeba pro Silver Arrows. A celé to vždy směřovalo k volné tvorbě. Předtím jsem všechnu energii vkládal do projektů jiných lidí. A teď jsem ve fázi, kdy jsem nejspokojenější. Nejvíc hrdý jsem na těch sedm hříchů. Včera jsem ty grafiky věsil na stěnu a měl jsem z toho dobrý pocit.
Jakou je to technikou? Není to tužka?
Technika je ruční kresba propiskou, skenování, úprava ve Photoshopu, digitální tisk a ručně domalovaná zlatá vrstva na každou grafiku.
Co jsou jsou Silver Arrows? Jakou tam máš ty úlohu?
Před pár lety jsem se seznámil s Janem Rambouskem a začal jsem pracovat v Playgroundu. To bylo moje první ilustrátorské zaměstnání. Taky jsem tam zařizoval komunikaci s reklamní agenturou ve věcech kreslení, ilustrací a storyboardů. Silver Arrows je nezávislý projekt Honzy. Já jsem se podílel na konceptech všech dvanácti vizuálů.
Jaké máš inspirační zdroje? Asi se tomu nedá vyhnout..
Na mých věcech je jasně vidět vliv komiksu. A spousta lidí mě vidí jako komiksového autora. Přitom jsem ucelený komiks nikdy nevydal. Vždycky to bylo jen pár stránek.
Ale v našem českém rybníčku se to dost dělí na autorskou ilustraci a lidi, co vyrostli na americkým stylu.
To sice jo, jsem tedy ten druhý případ. Ale je to tím, že jsem se vždy zajímal o lidské tělo. Černá je mi hodně blízká, často ji používám, protože se moc dobře neorientuji v barvách. Víc si všímám tvarů než barev.
Kam by ses chtěl dokreslit? Máš nějaký cíl? Za co by ses chtěl nad hrobem pochválit?
Já mám cíl být bohatý a světově známý. Ale opravdu!
WEB: Milan Sodoma