Urban Sketchers: Úplně jiné setkání s prostorem, kde žijeme

Urban Sketchers je celosvětové hnutí, které pořádá pravidelná kreslící setkání. Na těchto „sketchwalks“ se potkávají zájmoví kreslíři i profesionálové, které spojují různé motivace. Pro někoho je to způsob zlepšení svých kresebných dovedností, pro jiného prostě relax a odreagování, někdo vidí výhodu v možnosti se seznámit nebo procvičit svou angličtinu a v neposlední řadě hraje roli i touha o navrácení se ke své vlastní tvorbě. Urban Sketchers Prague právě vydává svou první knihu Prague Sketched. Povídali jsme si se zakladatelem této skupiny Tomem Zahrádkou.

 

 

Urban Sketchers je celosvětové hnutí, které vzniklo v roce 2007 v Seattlu. Jaký byl prvopočátek tady v České republice?

Když jsem žil rok v Londýně, navštěvoval jsem tam nejrůznější setkání. Lidé, co kreslí po kavárnách nebo v parcích – Urban Sketchers London a Live drawing classes. Tyto setkání někdy probíhaly v dobře osvětleném prostoru s profesionálními modelkami, jindy jsme třeba seděli v kavárně kolem jednoho stolu, pili kávu a kreslili se navzájem. Když jsem se po roce vrátil do Čech, zjistil jsem, že tu nic podobného není. A hrozně mi to chybělo. Tak jsem tu skupinu založil. Nyní už naše skupina funguje déle než 3 roky.

Jaký je hlavní význam tohoto uskupení? Proč myslíš, že je dobré, aby taková skupina existovala?

Kreslení v prostředí města přináší úplně jiné setkání s prostorem, kde žijeme. Poznáme tak nová místa, pozorujeme život a chování lidí, objevujeme sami sebe a možnosti našeho vyjádření pomocí kresby. Zastavujeme se na místech, kudy jsme běžně pouze procházeli, vrývají se nám do paměti trochu jiným způsobem. Umožní nám to na chvíli zastavit a pouze reflektovat svět kolem sebe. Pro někoho to může být způsob, jak se zlepšit v kresbě, naučit se vnímat pravidla perspektivy, pro jiné je to odreagování a způsob, jak poznat lidi z celého světa, které sdružuje podobný zájem, zlepšit se v angličtině, někdo v tom nalézá způsob, jak se znovu vrátit ke kresbě a k vlastní tvorbě.

Jak dlouho a jak intenzivně se scházíte? Jak takový typický urban sketchers meeting vypadá?

Pořádáme pravidelné sketchwalky na různých místech v Praze jednou až dvakrát týdně. Hledáme netypická místa, zajímavé pohledy na Prahu, zvláštní architektonické stavby. Někdy se ale naopak potkáváme na těch nejnavštěvovanějších lokacích, na Staroměstském náměstí, v okolí Pražského hradu nebo Malé strany, kreslíme na demonstracích, různých kulturních událostech, kreslíme i v noci. Byli jsme několikrát v menších městech, v Českém Krumlově, v Plzni nebo Zlíně, pozvali nás do Teplic, jeli jsme společně do Vídně. Každý sketchwalk se od sebe trochu liší, někdy všichni kreslíme na jednom místě, někdy si stanovujeme pouze místo setkání, abychom měli možnost prozkoumat dané území po své vlastní ose. Máme několik dobrovolníků a každý své setkání koncipuje trochu jinak. Naše setkání ale většinou končí zase společně, kdy si navzájem ukazujeme obrázky, společně sedíme a debatujeme, někdy i pozdě do večera.

Existuje v rámci skupiny i nějaká zpětná vazba – hodnotíte si po setkání, co kdo nakreslil? Jste spíš milí a konstruktivní, nebo je někdy na programu i tvrdší kritika?

Většinou je zpětná vazba vedena pozitivně, hledáme, co nám přijde pro naši tvorbu podnětné a nesnažíme se dávat nevyžádané rady. Protože se scházíme pravidelně, můžeme si i všímat, kam se jednotliví lidé vyvíjí a podporujeme se vzájemně v této cestě. Většina našich členů nejsou profesionálové, všímají si ale detailů a způsobu, jak se někdo rozhodl danou lokalitu zachytit a zmapovat. Říká se, že se musíte rozhodnout pro 20% z toho, co kolem sebe vidíte, to nakreslit, a těch zbylých 80% vynechat.

A co tvoje osobní zkušenost – v čem tě Urban Sketchers obohatilo? 

Poznal jsem Prahu a pomohlo mi to cítit se tu víc jako doma. A myslím si, že to je i důvod, proč nás navštěvuje tolik cizinců, protože pro ně Praha nemusí být vždy úplně vlídná. Takhle si ji zamilujete. Navíc mi teď připadá, že mám v hlavě katalog míst, domů, oken a parapetů, dveří a věžiček, že z toho mohu čerpat i pro svoji vlastní práci jako ilustrátor nebo grafik. Některá místa bych dokázal nakreslit i poslepu.

Existuje v ČR víc takových skupin, nebo víš jen o té vaší pražské? 

Existují další dvě skupiny, jedna v Brně a druhá v Plzni. Obě mě kontaktovaly zhruba před rokem, abych jim pomohl skupinu založit. Scházejí se nepravidelně, určitě by jim pomohlo, kdyby se k nim přidali další lidé, pomohli jim pořádat pravidelná setkání nebo workshopy.

Jaké jsou přínosy nebo rozdíly skicování venku v plenéru a doma od stolu? 

Výhodou setkání s dalšími lidmi při společném kreslení je v možnosti nahlédnutí jiného přístupu k samotné tvorbě, učení se přímým pozorováním, možností se zeptat. Když trávíme čas v omezeném prostoru, ať už ateliéru nebo doma, přichází k nám omezené množství impulsů a informací. Prostor ateliéru nám dovoluje celý ten proces tvorby přesně ohlídat, neudělat chybně čáru, kresba venku vám ale dovolí se rychleji uvolnit, dovolit si experimentovat, překvapit se, vzájemně se inspirovat a v diskuzi s dalšími lidmi si sami pro sebe definovat, co je pro naši tvorbu důležité nebo zásadní.

Jedná se o uzavřenou skupinu, nebo se zájemci k vám mohou přidat?

Přidat se může úplně každý, kdo má zájem o kresbu. Každého věku, národnosti či vyznání. Společným jazykem je nám většinou angličtina, každého setkání se ale účastní několik čechů a jsou vždy nápomocní cokoliv přeložit nebo mluvit společně česky. Stačí se přihlásit do facebookové skupiny, nebo si najít seznam našich eventů a prostě přijít v daný čas se skicákem a tužkou. Pro každého nového příchozího doporučujeme, aby si přečetl manifesto a pravidla naší skupiny. Na našem webu je naleznete i v češtině.

Vydáváte nyní svou první publikaci, kterou si mohou čtenáři předkoupit na Pointa.cz (klikni pro prohlédnutí). Na co se v ní můžeme těšit?

Nasbírali jsme a oskenovali několik stovek kreseb a z nich vybíráme ucelený sborník různých míst. Mnoho našich členů má základy ve studiu architektury nebo výtvarného umění, jiní zase poskytují svými kresbami zcela nové a netradiční setkání s různými místy. Máme množství dětských kreseb. Naše kniha by se neměla dávat na poličku, mělo by se s ní chodit po Praze, snažit se vidět různá místa trochu jinýma očima, na chvíli se tam zastavit, jít někam bez dalšího důvodu, prostě tak. Je to deník a zároveň průvodce. A zjistili jsme, že k vyprávění o Praze nepotřebujete použít mnoho slov. Naše skupina už má více než 1000 členů, uspořádali jsme už dvě výstavy, zvou nás, abychom pořádali workshopy nebo pracovali s dětmi na hodinách výtvarné výchovy, letos v létě chystáme druhý mezinárodní workshop s lektorkami z New Yorku, cítíme, stejně jako mnoho různých Urban Sketchers skupin po celém světě před námi, že už máme Prahu zachycenou snad ze všech možných úhlů a že nadešel ten správný čas vydat knihu z prostředí města, ve kterém žijeme.

Na otázky odpovídal Tom Zahrádka, umělec a spisovatel, jehož tvorbu najdete zde.